Dobrá škola? Dobrý učitel? Ředitel? Komu odměny?

úterý 20. květen 2008 11:17

Opakovaně při mnoha příležitostech vysvětluji potřebu nového mzdového systému ve školství. A to systému velmi jednoduchého -  pominu-li minimální mzdu, mám na mysli smluvní platy, jejichž výši stanovuje vedení školy na základě kvality, kvantity a náročnosti práce. Neboli konec tarifních tabulek. A protože pravidelnou námitkou bývá, že ředitel rozdá peníze svým oblíbencům a nikoli kvalitním učitelům, je třeba dodat, že ředitel musí být svou vlastní mzdou odpovědný za kvalitu školy a v případě, že je vede nekvalitně, musí být odvolatelný.

Tedy systém, kdy ředitel se zpovídá zřizovateli a má pak dostatek pravomocí k tomu, aby ve škole vedl vlastní politiku, včetně té ekonomické, mzdové a personální. Bavíme se tedy o změnách v legislativě, v té současné to opravdu nelze.

Co to ale je dobrá škola? Řekněme si hned, že kvalitu školy nelze posuzovat tak prostě a jednoduše, jako kvalitu výrobního podniku, který buď produkuje zisk nebo ne. Nejsou tu pozitivisticky měřitelná všeobecně platná měřítka. Stejně jako nelze „objektivně“ stanovovat „kvalitu“ třeba u umění. Zkusme si ale pro názornost přirovnat školu k lodi.

Škola je takovou lodí, která má žákům pomoci někam se dostat. Různí rodiče budou mít představy o cíli cesty různé – a koneckonců to je velmi důležité. Zaplatíme cestovní kanceláři (neboli skrze daňový systém škole) za to, že naše děti doveze tam, kam my jako rodiče chceme. Někdo posadí děti na loď do Ameriky, jiný je posadí na loď do Austrálie. Někdo bude volit liberální výchovu, někdo náboženskou, jiný velmi tradiční v duchu prvorepublikových hodnot. Všimněte si, že se cestovní kanceláře nebudeme ptát, kolik bere posádka, jaké lopaty mají topiči v kotelně, co studovala posádka a kolik let je námořníkům. Jinými slovy, je nám fuk, co učitelé vystudvali a jak dlouho už učí. Zajímá nás jak učí. Zajímá nás výsledek. Poskytnou dobrou služnu nebo ne? A dobrá služba znamená, že odvezou naše dítě tam, kam jsme se rozhodli ho poslat. Pokud ho posadíme na loď, která má plout do Austrálie a ona skončí v Americe, je to špatná služba.

Tím jízdním řádem je školní vzdělávací program. Rozumná škola ho zveřejní. Sděluje tím rodičům, kam jejich děti dopraví. Nebo byste si sedli na loď, jejíž majitelé jízdní řád  považují za diskrétní informaci, kterou klientům nesdělují? Jak si ten jízdní řád přeložit? Máme tzv. Bílou knihu, která docela dobře definuje základní standardy, které plavba má mít. Také vymezuje, že nebudeme vozit děti do Antarktidy. Bílá kniha je strašlivě obsáhlá a nečte se snadno, přesto je možné z ní vybrat základní parametry, které budou kvantifikovatelné a kontrolovatelné. A pak tu samozřejmě máme Školní vzdělávací plány. Ty by směr cesty měly vymezit velmi přesně a jasně. Kam loď dopluje a kterou cestu zvolí. Měly by obsahovat i kritéria, podle kterých můžeme hodnotit kvalitu plavby a dosažení vytčeného cíle. Uznávám, že mnoho současných ŠVP připomíná spíš nicneříkající slohové cvičení plné pustých frází, z nichž si žádnou představu o cíli cesty neuděláme. Ale i to je informace. Půjdete posadit své dítě na loď, jejíž kapitán jenom neurčitě žvaní a vlastně není schopen vám prozradit, kam loď pluje? Pravděpodobně proto, že on sám to netuší? Ne. S klidem ho označíte za mizerného kapitána a je pravděpodobné, že ho jeho rejdařská firma nahradí někým kompetentnějším. Tak by to mělo být i s ředitelem školy.

Zkrátka ředitel školy je kapitánem, který může jasně prezentovat, co jeho škola dělá, kam míří a jak toho dosahuje. Půjde-li o špatnou školu, budou tu další signály – velká fluktuace pedagogů i žáků, ve velkých městech navíc malý zájem a odliv dětí na sousední školy.

Kapitán, ředitel, manažer je šéf. Je placený za to, že koučuje svůj tým. Motivuje ho,  sleduje práci jeho členů a odměňuje ty schopné. Špatný šéf to udělá špatně a vybuduje špatnou školu. Bude to kontrolavetelné a bude odvolán a nahrazen. Dobrý šéf se obklopí kvalitními učiteli, protože ti mu vytvoří dobrou školu a on ve své funkci vydrží. Průměrný učitel může brát o půlku víc než špatný a špičkový učitel dvojnásobek platu učitele průměrného. To nepostihne žádná tabulka. To je možné jen při liberálním systému smluvních platů. Kvalita učitele je kapitolou o sobě  a víc o ní píšu třeba na www.mojeskola.net

Dokud takhle transparentním způsobem nezačne fungovat naše vzdělávací soustava, nemá smysl se bavit o kvalitě,  o platech, o reformě. Do té doby tu bude chaos, ve kterém cestující nemají jasno, kam své dítě chtějí poslat, kapitáni budou nahodile křižovat oceány a vysazovat cestující tam, kde se posádka zrovna rozhodne.

A současné kroky ministra Lišky lze vnímat jako světlo na konci tunelu. Světlo maličké, možná jen jeho náznak, ale zaplťpánubohu za něj. Skutečnou reformu totiž neodstartoval nový školský zákon, nové kurikulum nebo jiná papírová rozhodnutí. Skutečná reforma začne přes finanční toky – až ve školách bude každý svým příjmem odpovědný za kvalitu vastní práce.

Tomáš Houška

Související články


zajicek8Pro Fantomase a Xury13:4921.5.2008 13:49:50
Tomáš JurčíkZ čeho platit?13:3421.5.2008 13:34:07
FantomasA jeste hacek19:4320.5.2008 19:43:50
Xuryto Fantomas14:4720.5.2008 14:47:56
NULITakhle precizně, jako Vy,14:4420.5.2008 14:44:29
FantomasHacek13:1920.5.2008 13:19:39
NMA nejen ve školách!12:3720.5.2008 12:37:30

Počet příspěvků: 7, poslední 21.5.2008 13:49:50 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Tomáš Houška

Tomáš Houška

Blog je místo, kde glosuju to, co mě na světě baví a zajímá. Hudbu, film, historii.

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. Kromě filmu dělám hodně netradiční teambuilding a pro školy mám nabídku akcí k mediální a filmové výchově. Ve volných chvílích kutím po kouskách knížku Dějepis pod lavicí, jejíž stručné střípky tu a tam utrousím i na blog.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.