Testování žáků jako třídička odpadu

středa 9. listopad 2011 12:53

Tomáš Houška

S němým úžasem zírám na článek v lidovkách "Klaus ml. chce 'zamknout' cestu k maturitám". Náš "nejlepší" ministr školství je nadšený, školy vyprázdněné pro nezájem také, firma, která to bude zajišťovat jakbysmet. Excelentní ukázka sociálního inženýrství!

Že něco tak s prominutím blbého mohlo vzniknout v roce 2011 si neumím srovnat v hlavě. Ale popravdě,  dalo se to čekat: Současný ministr velkoryse zahodil celou mnoho let připravovanou a promýšlenou kurikulární reformu a vrátil se k osvědčeným hodnotám - tedy pojetí vzdělávání v devatenáctém století. Na co kurikulum, na co odborné debaty! Skupina úředníků a ministerských poradců zpracuje seznam, co mají žáci na konci pátého a devátého ročníku umět. Jak prosté! A školy se pěkně přizpůsobí, prostě budou učit to, co je v seznamu a basta. Jaká vzdělávací pluralita, dvoustupňová kurikula, osobnostní kompetence. Jakéto buržoazní liberální zhýralosti!

A zatneme tipec víceletým gymnáziím, praktické školy zrušíme úplně, vytvoříme jednotnou školu. Pryč se segregací a diskriminací, vstříc světlým zítřkům. Máme s ní konec konců zkušenost, stačí opsat Nejedlého školské reformy z počátku padesátých let a jsme doma.

A teď co s žáky. Nyní si mohou vybírat, na jakou dráhu se vydají. Neuvěřitelné, neracionální a neefektivní. Těch nikam nevedoucích debat kolem toho, toho váhání a zvažování mezi alternativami. Co do toho žáci mají co kecat?! Ministerští poradci sestaví moudrý test, centrální dodavatel jím bude žáky testovat, a dle výsledků testu pošleme žáka na příslušný obor.

No dobře, teď vážně. Je málo nápadů, které bych mohl považovat za tupější a nebezpečnější příklad totalitního sociálního inženýrství. Kdo má alespoň elementární znalosti a zkušenosti z psychologie dětí a dospívajících, ví, že schopnosti jsou velice členité a strukturované a chtít je otestovat testem z češtiny, matiky a angličtiny je čisté arogantní hlupáctví. Test z češtiny, matiky a angličtiny nám řekne, co dotyční žáci umí z češtiny, matiky a angličtiny. Nedovíme se NIC o jejich schopnostech. Nedovíme se NIC o jejich studujních předpokladech. Nezjistíme NIC o struktuře osobnosti a pracovních předpokladech těch žáků.

Tedy tři stupně vedoucí k pochopení hloubky toho šílenství: Velmi nespolehlivě to umíme testovat u dospělých. Abychom to zjistili, musel by každý absolvovat poměrně rozsáhlou a komplexní baterii testů, na jejichž přípravě, standardizaci a validaci pracují léta týmy špičkových odborníků. Troufám si konstatovat, že ministerstvo úpadku českého vzdělání nebude mít k dispozici nic, co by aspoň vzdáleně připomínalo takové nástroje, a zkušenost se státní maturitou mě spíš vede k tušení, že se tu sprominutím vyprasí na koleně uplácaný poloamatérský didaktický test, který je hodný pololetní písemky, nikoli tak seriózního zkoumání.

Ale budiž, kdybychom dokázali pořídit a aplikovat něco tak kvalitního, je tu tak trochu neřešitelný problém s tím, že děti nejsou hotovými dospělými osobnostmi, natož strojírenským obrobkem bez vlastní osobnosti a vůle, a vyvíjí se. Každý učitel vám potvrdí, jak je zcela běžné, že během školní docházky (a to často včetně střední školy) se zásadním způsobem vyvíjí jak struktura preferencí, ambicí a zájmů dítěte, tak se mění dynamika jeho schopností. Kdo je v pátém ročníku excelentní matematik, se může v 17 stát talentovaným rockovým kytaristou a z matiky na gymnáziu prostě rupne a nikdo nebude chápat, proč nešel, proboha, na konzervatoř. A naopak dítě, které je v pátém ročníku relativně nevýrazné, introvertní, s nepřesvědčivými školními výsledky, se může na střední škole rozletět a skončí v netušených oborech, kde bude dosahovat netušených výsledků. Mezi mými někdejšími spolužáky mám několik takových příkladů - jeden propadající čtyřkař je dnes v zámoří žijící úspěšný režisér s nominacemi na Oskara, jiný se stal šéfem vývoje jednoho z největších počítačových koncernů světa - a to jsme na gymplu svorně měli z fyziky a matiky čtyřky. A těch příkladů bychom našli nespočetně.

Prostě žádnými testy to neumíme spolehlivě určit. A pokud to neumíme spolehlivě určit, nemůžeme na základě těchto nespolehlivých výsledků rozhodovat. Musíme nechat prostor pro tento vývoj, změny názorů, nelineární vývoj. Nejde to naplánovat, což lidem s jednodušším sociálním vnímáním může dělat problémy, ale je to tak.

A pak je tu třetí stupeň. Jsme lidé. Žijeme v demokratické společnosti, chlubíme se svou civilizační úrovní. Rozřazovat žáky hlava nehlava dle strojově zpracovaných testů je mimo takovou civilizaci. To sme někde v Orwelovi, sci-fi hororech nebo stalinské totalitě. Znakem civilizované vzdělávací soustavy je její průchodnost. Je založená na tom, že slouží žákům, pomáhá jim v jejich rozvoji. Nemanipuluje s nimi, neslouží úřadům ani ředitelům škol. Je svobodná, pluralitní, umožňuje žáků individuální růst úměrě jejich schopnostem a potřebám. Proboha, copak tohle někomu není jasné? Nutným znakem demokratické společnosti není jen liberální ekonomické prostředí, ale i liberální a úředníky neznásilňovaná a neprzněná vzdělávací soustava.

Testovat žáky samozřejmě můžeme. Zjistíme tím jejich znalosti v daném okruhu školní látky. Nezjistíme nic, co obsah testu překračuje. Výsledek testu může být výborný materiál pro doporučení žákovi, na co se má zaměřit, kde by mohl být úspěšný... I když mezi námi, poznáte z výsledků v testu z češtiny, matiky a angličtiny, v jakém oboru by mohl být úspěšný? Když už něco, chápal bych použít test mapující strukturu inteligence, naznačené testy bych určitě nikdy nepoužil. A to nemluvím o tom, že z žádného testu nevidím, jak kvalitní učitel žáka učí, kdo ho učil předtím (a to si pište, že na výsledku testu se to odrazí!), neznám jeho zájmy atd. V normální společnosti žádný test nemůže být určený k tomu, aby žáka někam mechanicky směroval a nějakou jinou cestu vzdělávací soustavou mu zavíral. Teď ještě - nakolik jsme normální civilizovanou společností?

P.S.

V roce 1993 jsme zakládali osmileté gymnázium a přijímali jsme do něj na základě inteligenčních testů. Záměrně jsme nechtěli vidět vysvědčení uchazečů ze základní školy. Pominu množství jedničkářů a jedničkářek, které k nám neprošly, každopádně vidět vysvědčení některých žáků z minulé školy - a to už třeba v listopadu - bylo fascinující. Kolikrát jsem s naprostým překvapením sledoval, jak špatné známky mohl v pátém ročníku mít ten či který student. Jednou mi z jedné základky dokonce volal ředitel a skoro na mě křičel, proč jsme jednoho žáčka přijali, vždyť je přece naprosto podprůměrný. A já v ruce držel výsledky jeho testu struktury inteligence s excelentním výsledkem. A mimochodem - dotyčný později získal stipendium na jedné prestižní světové univerzitě. Naposledy, když jsem o něm slyšel, tam zůstal jako doktorand jedné z přírodních věd. Kdyby o jeho osudu rozhodovala ta základka, skoro jistě by skončil u soustruhu.

Používali jsme dva různé inteligenční testy (z toho jeden vícefaktorový) a postupně dva různé testy osobnostní. Později jsme přišli na to, že i ta cesta není spolehlivá. Že stále ještě můžeme našimi testy vytřídit jako "nevhodného" uchazeče, ze kterého se vyklube talent - a osobnostně výborný člověk.

Mým nejstarším žákům je dnes přes 30. Někteří z nich dosahují špičkových výsledků v oborech, kde pracují. Někteří učí na vysokých školách za oceánem, jeden můj bývalý student založil softwarovou firmu a vlastním úsilím a schopnostmi vydělal stamiliony. Mám důvod si svých bývalých žáků vážit, protože za mnohými z nich je obrovská práce a invence. A když kouknu na jejich vysvědčení ze ZŠ, vnímám nulovou výpovědní hodnotu toho papíru, kdyby jejich život šel podle něj, velká část z nich by se nedostala k oboru, kde nyní působí - ke škodě vlastní i nás všech. Život mě naučil obrovské pokoře ke svým žákům. Mám důvod myšlenku testů odmítnout.

---

Pojďte se zúčastnit diskuse o dané problematice! Navštivte stránku České pedagogické komory na Facebooku >>. Zúčastněte se ankety Jak se pozná dobrá škola?

Tomáš Houška

Související články


J.B.Nesouhlasím!23:4413.11.2011 23:44:32
Tomáš Houškadokončení11:4311.11.2011 11:43:16
Tomáš HouškaKdo má právo diverzifikovat11:4111.11.2011 11:41:18
MilanK diversifikaci školství stejně dojde.08:1611.11.2011 8:16:38
MilanPane Houško, Vy mne velice překvapujete.08:0911.11.2011 8:09:11
Lída V.Pane Houško,21:5010.11.2011 21:50:25
Tomáš HouškaO jé o jé19:2110.11.2011 19:21:49
Tomáš HouškaTestování dokončení16:4410.11.2011 16:44:49
Tomáš HouškaTestování16:4210.11.2011 16:42:16
Lída V.Přečtěte si:13:4010.11.2011 13:40:48
Tom Vildtat, tak...12:4710.11.2011 12:47:47
Jiří HermánekPopravdě řečeno, doposud jsem nepochopil důvod11:4910.11.2011 11:49:43
Tom Vildtat, tak...11:2410.11.2011 11:24:07

Počet příspěvků: 55, poslední 13.11.2011 23:44:32 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Tomáš Houška

Tomáš Houška

Blog je místo, kde glosuju to, co mě na světě baví a zajímá. Hudbu, film, historii.

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. Kromě filmu dělám hodně netradiční teambuilding a pro školy mám nabídku akcí k mediální a filmové výchově. Ve volných chvílích kutím po kouskách knížku Dějepis pod lavicí, jejíž stručné střípky tu a tam utrousím i na blog.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.