Zprivatizujeme armádu?

středa 19. říjen 2011 06:59

Zprávy nás krmí informacemi o tom, jak na jedné straně bují bezpečnostní agentury všeho druhu, přičemž některé přerůstají k hranici soukromých armád - a evidentně jde o výborný byznys. A na druhé straně se dočítáme, jak naše armáda jde ke dnu a není na výplaty vojákům, tedy bude muset redukovat stavy. A tak si říkám, kde vzniká ten rozpor?

Tedy nejdřív mě napadá elementární manažerská poznámka, že manažeři naší armády, kteří vyhážou peníze za pronájem stíhaček a nákup předražených transportérů (no, přidejme nesmyslné nákupy aut a dopravních letadel, abychom vypočetli aspoň ty miliardové položky) a nemají na výplaty vojákům, by zasloužili okamžitě vyházet na ulici s nulovým odstupným. A to bez možnosti, že bych připustil, že tam hrála roli korupce. I kdyby tyto nákupy byly čisté jak lilium, rozhodnutí o nich mohl udělat jen manažerský idiot.

Každý manažer totiž ví, že jeho firma stojí a padá - ne s hračkami, které nakoupí, ale s lidmi, kteří tu firmu tvoří. Ví to i každý dobrý velitel. Kvalitní výzbroj a výstroj je důležitá, ale na té nestojí kvalita armády. Kvalita armády stojí a padá s kvalitou, zainteresovaností, výcvikem a morálkou vojáků. Kvalitní velitel se nejdřív postará o vojáky, teprv poté, co zabezpečí mužstvo, se jde starat o nákup nových werků všeho druhu.

Naši vojenští manažeři toto elementární pravidlo nezvládli.  Ale dlužno říct, že chlív není jen na českém ministerstvu obrany. Popravdě řečeno, když už si EU hraje na superstát, jedním z prvních úkolů, které jako superstát má zabezpečit, je jednotná zahraniční politika (tedy jedno ministerstvo zahraničí) a od ní odvíjená jednotná bezpečnostní strategie - a od ní dál odvíjená zadání pro jednotlivé členské armády. Dohromady to musí jako legové kostičky dát dokonale sehraný celek. Touto cestou by mělo vznikat zadání pro českou armádu. Protože ale elity budující EU mají plné ruce práce s vyhláškami, které do mrtě propírají kdeco, brambory, syrečky, otvírací doby, vinice, cukrovary... a dokonale umrtvují ekonomický chod v členských zemích, budem muset obranu ještě chvíli promýšlet bez nich.

K čemuže tedy ta armáda je? Primárně k zajištění naší bezpečnosti. Tedy nikoli k vysílání vojáků do misí na druhé straně planety, nikoli k demostraci chrastícího železa. A s tím by měly souviset úvahy o podobě naší armády. Nechci být špatný prorok, ale příští válka, která se Evropy dotkne, bude válka občanská. Uvědomuje si vůbec někdo reálnost této hrozby? Klíčové v ní nebudou stíhačky a houfnice, ale kvalitní vojáci s dobrou morálkou. Relativně malé, špičkově sehrané jednotky dobře spjaté s prostorem, který budou chránit.

Určitě se potřebujeme zabezpečit před terorismem, který je zcela reálný i na našem území. A nepůjde - jak si mnozí nyní myslí - jen o islámský terorismus. Půjde obecně o násilné akce realizované malými skupinami lidí, které budou chtít prosadit nějaké - často obskurní a obtížně pochopitelné - politické nebo nábožensko-politické cíle.

Dotýká se nás internetová bezpečnost - uvědomme si, že dobře vedený internetový útok obstaraný partou hackerů ve službách cizího státu může mít drtivější následky než masívní bombardování. Tahle bezpečnostní hrozba bude v budoucnosti (co v budoucnosti, je už v přítomnosti!) stále nalehavější. Jednotka zabezpečující bezpečnost našeho virtuálního prostoru je potřebnější než stovka Pandurů - a to mimo jakoukoli debatu.

Armáda by určitě měla být schopna pomoci při přírodních pohromách. Má na to prostředky, infrastrukturu, operační scénáře?

A tak mě napadá, k čemu nám v těchto případech budou propachtované stíhačky, Pandury, radary odhalující stealth bombardéry nebo těžké dělostřelectvo. Dodejme za situace, kdy budeme muset propustit vojáky, kteří všechny ty krámy umí obsluhovat.

Ty různé bezpečnostní agentury jsou pro nás existujícím důkazem, že armáda ve svém principu může být relativně nepočetná, relativně levná a vysoce efektivní. Není problém v tom, že je nefunkční, protože je státní - a státní úředníci (počínaje ministry) na co sáhnou, to zmastí k nepoužití? Nebylo by cestou armádu privatizovat? Obranu by nám zabezpečila nějaká levná agentura. Vojáky by najala na Ukrajině. Anebo by konkurs možná vyhrálo nějaké čínské konsorcium. Jistě by to udělalo za zlomek ceny, kterou nás stojí armáda vlastní.

No dobře, přidám, že by to nebylo poprvé. Už Římané nejdřív své vojáky začali rekrutovat v Germánii (Germáni byli levnější než Italové), pak je začali najímat po celých jednotkách a skončili tak, že celou obranu outsourcovali. Třeba obranu hranice na Rýnu svěřili franckým králům - a platili jim tím, že jim dovolovali vybírat na chráněncýh územích daně. Levné, ne? Samozřejmě, až do doby, kdy všem došlo, že to už dávno není římský stát, ale francký. Ano, státem budeme právě do té doby, kdy budeme schopni zajistit bezpečnost našeho území a na našem území.

Tak je na nás, kterou cestu zvolíme. Ale jestli chceme zvolit cestu, že to bude náš stát, měli bychom jasně definovat, co je zadáním armády, a politici by jim pak měli přestat kafrat do toho, jak to s daným rozpočtem nejlépe dosáhnou a co si mohou nebo musí koupit. Buďme si jisti, že najednou by armáda měla i na platy, výcvik a dokázala by dobrým vojákům nabídnout i smysluplnou perspektivu.

Tomáš Houška

Související články


Tomáš Houška

Tomáš Houška

Blog je místo, kde glosuju to, co mě na světě baví a zajímá. Hudbu, film, historii.

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. Kromě filmu dělám hodně netradiční teambuilding a pro školy mám nabídku akcí k mediální a filmové výchově. Ve volných chvílích kutím po kouskách knížku Dějepis pod lavicí, jejíž stručné střípky tu a tam utrousím i na blog.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora