iPad pro školáky

úterý 6. duben 2010 09:16

Nemohlo vám ujít nepochopitelné šílenství provázející zahájení prodeje tak divné věci, jakou je iPad. Snadno bychom mohli vypočítat seznam věcí, které s ním nejde dělat. Ale řekněme, že je to čtečka knížek - co kdybychom jimi měli vybavit naše školáky?

Je to už déle, přiznávám, zvážil jsem synovi tehdy nějakému čtvrťákovi školní aktovku. Poctivých deset kilo. A tak jsme začli probírat obsah. Víceméně tam měl kompletní sadu učebnic a sešitů na příští den. Prošli jsem to s rozvrhem v ruce, všechny měl za povinnost druhý den přinést. Česká učitelka nedokáže žít bez toho, že by žáci na její předmět neměli v aktovce učebnici, cvičebnici, atlas, pracovní i všechny další sešity. Zkusil jsem se učitelky zeptat, jestli opravdu v každé hodině využijí celý ten arzenál, ale to jsem to schytal, půlka kolegů-rodičů mě navíc okamžitě sepsula coby hnusného prudiče.

Tak jsem zkusil jiný postup - což kdyby si syn tuhle nálož nechával v šatně ve skříňce. Zezačátku to šlo, pak to po něm začli dělat spolužáci, poté to zjistila učitelka, a ředitelka takovou zpustlost zakázala. Myslím, že učebnicím v zamykatelných skříňkách hrozila povodeň, požár, ne-li něco horšího. Šatnáři tedy dostali za úkol kontrolovat, jestli to neřádstvo nepokračuje.

Ale vrátím se k iPadu. Jen si představte, že by jeden iPad vážící méně než kterákoli samostatná učebnice zastal je všechny. Že by takový školák místo 10 kil tříděného odpadu nosil jen půlkilovou placičku a ještě by přes ni mohl brouzdat po síti.

To je přece hloupá představa! Česká učitelka přece ví, že jeden iPad by mu nemohl stačit. Třeba pro opisování cvičení z učebnice (výborná a všemi didaktiky doporučovaná ativita) by potřeboval nejméně dva! Na displeji jednoho by si otevřel učebnici a na druhém by psal. To přece dá rozum.

A potom, nechtějte mi namluvit, že české školství by se smířilo s tím, že na zeměpis používá žák STEJNÝ iPad jako na literaturu. Nesmysl. Pěkně dvojici iPadů na každý předmět zvlášť!

Já vám povím, proč to s těmi iPady hned tak nehrozí: Kdo by si mohl dovolit koupit synovi do školy dvacítku placiček po 500 dolarech za kus. A to nepočítám, že by naši školáci museli nosit patnáct kilo nákladu místo deseti. Uznejte. Pokroku už sme dosáhli, když jsme papírem nahradili kamenné kvádry a hliněné destičky, tím jsou inovace v českém školství vyčerpány na dalších tisíc let dopředu.

Tomáš Houška

Související články


Pavel KiPad pro děti09:359.4.2010 9:35:18
Vojtech HarokRadnice Prahy 115:496.4.2010 15:49:35
Jiří HermánekNevím, pane kolego, proč vypočítávat co s IPad(em)15:436.4.2010 15:43:35
Lída V.Probůh -11:306.4.2010 11:30:48
GabikaNielen v Čechách11:096.4.2010 11:09:31
Lída V.Také jsem takhle "prudila",10:226.4.2010 10:22:36
NaďaMoc dobrý článek,10:056.4.2010 10:05:54

Počet příspěvků: 7, poslední 9.4.2010 9:35:18 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Tomáš Houška

Tomáš Houška

Blog je místo, kde glosuju to, co mě na světě baví a zajímá. Hudbu, film, historii.

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. Kromě filmu dělám hodně netradiční teambuilding a pro školy mám nabídku akcí k mediální a filmové výchově. Ve volných chvílích kutím po kouskách knížku Dějepis pod lavicí, jejíž stručné střípky tu a tam utrousím i na blog.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.