Námět na cestu do klubu na amatérské kapely

pondělí 7. prosinec 2009 06:51

Tak jsem za léto a podzim poslechnul, hodnotil, natočil a nastříhal videa prý asi 230 amatérských kapel – účastníků soutěže Skutečná liga (www.skutecnaliga.cz). Napsat recenzi na všechny – no to už bych pravdu nezvládnul. Atak jsem napsal aspoň krátkou ochutnávku na ty, které mě v soutěži něčím pozitivním zaujaly.

3MIMO

Příjemná muzika se stopami jazzu. Dobrý zpěv, vtipná a výborně hraná kytara. Hostující houslistka zvuk kapely posunula ještě kousek z mainstreemu – a podle mě správně. Na nahrávce je slyšet, že kapela potřebuje ještě vyhrát, protože zvolený (náročný) styl prostě chce obrovský hráčský nadhled a rytmické soucítění, takže ze současné nahrávky ještě cítím určitou neusazenost. Do klubu k vínku je to ale výborná kapela.

APOSEPSIS

Slušně nakročený crossover, na koncertě zaujmou velkou energií a dobře znějící rytmikou. A co si budeme povídat baskytaristka zaujme nejen ucho, ale i oči. Během Skutečné ligy na sobě hodně zapracovali. Potřebují ještě hodně hrát a hrát, aby získali jistotu, a také aby si udělali jasněji, kam míří. Jestli chtějí zpívat anglicky, nebo zaútočí na česky poslouchajícího diváka. Zatím je to trochu neučesaná energie.

Coolers

Označujíse za alternativní pop – a je-li toto pop, tak pop je docela fajn muzika. Zvuk kapely je typický mixem vespod znějících samplůpřevrstvených živou kapelou. Trošku to ořezává živelnost a proudící energie, ale kapela tím získává barvitost a samozřejmě přesnost. Na koncert bych nešel, ale z nahrávky se to poslouchá dobře.

Final Fiction

Hodně temný zvuk, podladěná úsporná ale velmi funkční kytara a hlavně skvělý zpěv. Zvuk někde na pomezí Amy Lee a Siouxsie v jejích temnějších melancholických polohách. Stoprocentní profesionální výkon, za který se nemusí stydět ani zahranicemi. Nahrávky jsou stejně emotivní jako koncert – a hrozí jedinou věcí: Podobná tempa, podobné nálady. Je to dokonale zahraná jedna barva hudby. Na koncertě je to zcela vpořádku – převalí se přes vás mohutná energie. Ale doma začnete vnímat, co bude mít kapela za úkol do příštích let. Tedy pracovat natom, aby se nestala jednotvárnou. Z účastníků Skutečné ligy určitě jedna z kapel aspirujících na vítězství.

HEAD DOWN

Typický grunge. Nahrávky mírně – a nejspíš schválně – nervózní, zato při živém hraní velká a výborná energie. Kapela má prostor k tomu ještě vypilovat aranže, aby posílila správné páčky a pokud by chtěla ve větší míře útočit na české diváky, určitě by jí v tom pomohly české texty - z banálního důvodu – lépe se zapamatují a zpívají s kapelou. Na živo jsou výborní, doporučuju.

Hluboké Bezvědomí

Poctivý underground se vším, co k němu patří. Chytlavé melodie, praštěné dobře rytmizované texty, zvuk obohacený akordeonem. Není to žádné vysoké umění, ale do klubu na pořádnou pařbu výborná kapela.

Já ještě nevim

Pumel z kosmu... Tedy odpodlažní melodický punk. Muzikanti, kteří si nehrají na umění, už ví, že punk je asi neuživí, a tak se o to ani nesnaží a za to je to náramně baví. Jestli někdy budu mít klub, takovéhle kapely tam budu mít rád. Hrají uvolněně, drží zábavu a dobrou atmošku.

Kruhová záležitost

Chytrý cross, rap, sedmistrunná kytara, neotřelé aranže. Muzika zaujme. Potřebují hodně hodně ohrát a získat jistotu. Zatím to trochu plave, což doma z beden slyšíte snáz než na koncertě. Ale zajít na ně do klubu, nebudete zklamaní.

Loyca

Loyca na Skutečné lize hrála jak v klasické sestavě, tak poloakusticky – bez bubeníka. Akustičtější verze mi přišla jako naprosté zjevení. Basa, o které skoro nevíte, protože hraje přesně jen to, co hrát má, výborně aranžovaná kytara a skvělý zpěv, který mění polohy a styly. Tyhle nahrávky doma poslouchám mezi svými oblíbenými. Rocková verze kapely je také výborná, zpěv se posouvá do trošičku tvrdších charakterů a stále je výjimečně dobrý. Problém je, že takováhle Loyca pro svoji kvalitu okamžitě vybídne ke srovnávání třeba s Cranberries nebo Alanis Morissette. Ne že by dopadla špatně, jenom si uvědomíte, že je s čím srovnávat. Akustická Loyca je velice originální a sbírá body i svým ukročením od ukřičeného a bubnama nahrnutého bigbítu všude kolem. Každopádně Loyca hraje s profesionální jistotou a pro mě jsou dalšími adepty na vítězství.

Metalmor

Jak je slyšet už z názvu – dobře našlápnutý metal. Kluci na sobě makají, technicky jsou dobří instrumentalisté, ale také mají svá nejlepší léta před sebou. Na koncertě i v klubu si je užijete Z nahrávky vás bude rozptylovat jejich občasná nejistota a nedostatek nadhledu. Zatím jsou zcela zabráni do toho, co hrají, než aby sito mohli pořádně užít i oni. Ale můžu doporučit – vám, abyste si je poslechli, a kapele, aby hráli a hráli.

Nekuř toho tygra

Říkají o sobě, že hrají punkrockovou muziku s trochou blues na folkových základech, tedy cosi jako punkrockblues folcore. Možná bych přidal trochu undergroundu. Není to nic, co by vás chtělo smést ze židle, ale zato se dobře poslouchají. Písničky nejsou na tři akordy, baví vás aranže i texty. Ideální klubová kapela, kterou si k domácí pohodičce pustíte i z nahrávky.

Noční klid

Melodické písničky – trochu rocku, trochu blues, pro toho, kdo zpěvnost považuje za znak popu, tak trochu pop. Dobře sedící rytmika, výborné aranže, ve kterých se míchá kytara a piáno a skvělý zpěv. Vlastně zpěvačka mě dostala jako první – výrazem, chytrými českými texty, vyzařující energií. Noční klid má svou setmělou atmosféru, není to muzika pro každého (stejně jako třeba 3 mimo), ale doma si je stylově pouštím právě při noční práci, a zajít na ně do klubu – máte jistý bezvadný večer.

Okrozom

Kapelka, která se snaží o zajímavý rock, neotřelé a promyšlené aranže a zvuk kapely. Velmi dobrá zpěvačka a do klubu je určitě doporučuju. Muzika šlape a není banální, bude vás bavit. Kapela má před sebou ale hodně práce, aby si její muzika pořádně sedla, zbavila se zadýchanosti a získala trochu nadhled – pak vás bude bavit i doma z nahrávek.

Organic oil

Organic oil by zasloužili speciální cenu. Proč, to pochopíte, když je vidíte a slyšíte. Parta mladých kluků, kteří bez kalkulu a s čistou upřímností hrají veselý punk. Česky psané texty ze života teenagera a pro jeho vrstevníky. Skvělé texty, ovšem! Samozřejmě v konkurenci ostřílených rokerů, kterým je dvakrát tolik, jsou kluci, kteří tu a tam bojují s našláplým rytmem či chytře vymyšlenými sbory. Jejich nahrávky jednou (doufám) uslyšíme z rádia a to budou už vycizelované a bezchybné. Ale dneska určitě stojí za to skočit na jejich koncert a užít si střet s nefalšovanou radostí z muziky.

Pěchota

Výborný rockový crossover plný energie. Doma se poslouchá dobře, ale rozhodně je lepší dojít si na koncert. Výborný zpěv, dvě nadupané kytary, chytlavé české texty a rytmika, která se valí sálem. Po zásluze jeden z finalistů soutěže. Doporučuju.

REAL GROOVE

Další malé vybočení z plejády rockerů a punkerů. Stopy latiny, houpavý groove, dvoje klávesy. Žádná hysterie, nepřevládají uřvané kytary, nejde o život. Kapela, se kterou v klubu ztrávíte příjemný večer, bez toho, že by na sebe poutala moc pozornosti.  Ale to není pejorativní, to může být velmi vítaná vlastnost kapely. Aby vás vzala za srdíčko, jí chybí  větší vyhranost a jí získaný nadhled. Na vyloženě koncert bych na ně asi nešel, ledaže kvůli zpěvačce.  Ale jděte si to ověřit – třeba je právě tohle váš šálek kávy.

TEN STICKS

Zvukově zajímavý cross míchající rock s podkresovými samply. Výborný naštvaný zpěv, angažované české texty. Zvuk kapely má sklon působit příliš chladně a synteticky, což není jen samply – jde i o aranže, které jsou na jednu stranu velmi efektivní, na druhou stranu mají sklon k oposlouchání. Ale to je nebezpečí hrozící všem, kdo začnou pracovat se samplovanými podkresy, protože možnost mít kdykoli dokonalý zvuk je tak lákavá... Zpěvák naštěstí zpívá dost emotivně a strhne vás, takže z koncertu určitě nebudete zklamaní. Do budoucna by na sobě kapela mohla pracovat právě tímto směrem.

The Creeps

Když je uslyšíte, nemůžete si nevzpomenout na dávno legendární Blue Oyster Cult. Hard rock kde jde za sebou jedna silná melodie za druhou, anglické texty s nadhledem promíjím. Kapela hraje účelně, nástroje slouží písničce, melodii. V instrumentaci kytarám kontrují dobře hrané klávesy, a kdybych nevěděl, že jde o českou kapelu, nepoznal bych to. Což beru jako výsostnou pochvalu za instrumentaci, hráčům i výbornému zpěvákovi.

VLOŽTE KOČKU

S nadhledem nejoriginálnější kapela v soutěži. Takhle bude možná vypadat bigbít za padesát let. Směsice trance, rapu a elektronických houslí při které určitě nebudete tančit – budete v němém úžasu stát a zírat a bude vám hrozit, že vám vletí moucha do otevřené pusy. Trojice experimentátorů, kteří zcela přehlížejí jakékoli trendy a stylové řazení, a něco jako popularita je nevyvádí z rovnováhy. A za poslech stojí nejen jejich hudba, kterou těžko k čemukoli přirovnat, ale i výborné české texty. No, za padesát let to bude obyčejná kapela, dneska se možná najde víc těch, kdo ten útok z budoucnosti nevydejchají. Doma si je určitě nepustíte ani k práci ani ke spaní. Nenechají vás ani jedno. Čeká vás zhypnotizovaný poslech, který se neomrzí ani po dvacáté. Každopádně je to výborná kapela, uvidíte-li je někde hrát, neváhejte.

Woody&Co

Woody jako jediný ze zpěváků ve Skutečné lize zpívá kvalitní anglické texty a nadto dobrou angličtinou. Nestačil jsem mu obojí pochválit, protože jsem zjistil, že je Angličan. Aha. A naprosto nečesky zní i kapela. Je to kytarovka na pomezí rocku a popu, a přiznám-li barvu, moje hudba to rozhodně není. Ale musím uznat, že ti, kterým sedí kapely jako REM, Coldplay a podobné věci, nadšení jsou, a vlastně jim rozumím. Kapela hraje profesionálně, kytarista s nadhledem zachází se styly i obrovským zvukovým spektrem, který z kytary a následných chytrých škatulí vydoluje a kapela jako jedna z mála může zfleku vyrazit do světa nebo do rádií.

Zavřít

To je ztělesnění energie. Kapela do klubu, kde vás úplně převálcuje. Brutální barbarská síla, po jejímž zásahu odcházíte nadšeni a neuvědomujete si všechny nedostatky, které pak slyšíte z nahrávky. Je to samozřejmě banálně jednuchá muzika a zpěvák zpívá falešně. Nad nahrávkou doma nevěřícně kroutíte hlavou, jak vás tohle mohlo dostat. (Tedy, jestli můžu doporučit, nidky je z nahrávky neposlouchejte.) Ale na koncertě vás to dostat mohlo, koncert je opravdu dobrý a do klubu doporučuju, zvlášť když si chcete vyskákat mozek z hlavy.



Nejspíš jsem nespravedlivě na někoho zapoměl, těm se omlouvám. Neberte to jako nějaký objektivní soud – protože takové v muzice ani neexistují. (A negativní recenze ode mě také nečekejte – tam, kde převažovala kritika, jsem to kapele říkal na místě, do očí a beze svědků.) Takže tohle berte jako malé subjektivní pozvání do české amatérské rockové scény, jako takové moje doporučení, abyste se nebáli na některou z těch kapel vyrazit. Třeba na Chmelnici do klubu Exit, kde pět z nich potkáte ve finále Skutečné ligy.

Tomáš Houška

Tomáš Houška

Tomáš Houška

Blog je místo, kde glosuju to, co mě na světě baví a zajímá. Hudbu, film, historii.

Pedagog, spisovatel, scénárista, režisér... vypravěč. Nevěřící Tomáš. Kromě filmu dělám hodně netradiční teambuilding a pro školy mám nabídku akcí k mediální a filmové výchově. Ve volných chvílích kutím po kouskách knížku Dějepis pod lavicí, jejíž stručné střípky tu a tam utrousím i na blog.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora